Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Září

Pomalu se zavírají prosklené dveře vedoucí k létu. Za nimi začíná poletovat různobarevné listí. Žezlo si opět převzalo Září. Pomalu se zvedlo, aby vystřídalo teplem unavený Srpen. Usedlo na vedoucí místo, sklání se k zemi a kreslí si do písku před sebou tiskací devítku. Středního rodu, jako by dosud nevyrostlo s dětských střevíců, poposedává druhý den své vlády mezi bratry Srpencem a Říjnem. Dívá se před sebe a je zadumané…

Zrána pozoruje koně ve výběhu, dotýká se jich mokrými prsty, omlouvá se za ranní chlad, co sebou nechtěně přineslo. Poté, co zkusí marně načechrat zplihlé hřívy, odskáče o kousek dál, vyhřeje se na louce, ošplouchá s vrabci v kaluži na dvorku a rychle se odběhne podívat na křižovatky ve městech, kde pomáhá převádět rozespalé děti. Nejmenší doprovodí až do školních lavic a zůstává na první hodiny, chtělo by se totiž letos už konečně naučit trochu číst a psát…

V lese provede sčítání hub jedlých i nejedlých. Pochválí muchomůrky za obzvláště vyvedený kontrast červené a bílé. Přehlédnuté bedly blednou závistí. Rozběhnuté, nevšímá si ničeho a odtančí se zvědavými paprsky zase dál. Na odpoledne si domluví schůzku s vlaštovkami a projedná datum společného odletu.  Do večera mnoho času nezbývá a ještě čeká tolik práce. Probrat  se stromy počet spadlých listů a všechny je přetřít do správného odstínu. Domluvit veverkám, aby se dívaly, když přebíhají silnici, jsou jako posedlé sběrem zásob na zimu a nedávají pozor. Pro žáby platí, migrovat pouze na označených místech. A zkontrolovat kočky a psy, zda začali línat…

Tak to bychom pro dnešek měli. Upachtěné, v košilce upatlané od barev a bláta, zmoklé a zimou roztřesené se vrací na místo, jež ráno opustilo. Ještě 28 dnů před sebou. Tolik se těšilo a nyní, jako by mělo strach, že předepsaný úkol nesplní, že na něco zapomene, že špatně zavlaží pole, neodhadne počet hodin slunečního záření, nenaostří ježkům řádně bodliny, poplete podzimní odstíny. Pomalu se posunuje blíž k ohni, položí ustaranou hlavu na polštářek z mechu a usíná, aby nabralo sílu na zítřejší den. Dobrou noc, Září…

Autor: Zdenka Obrová | čtvrtek 2.9.2010 20:46 | karma článku: 7,21 | přečteno: 564x
  • Další články autora

Zdenka Obrová

K čemu je dobrá viróza

Prvoplánově viróza samozřejmě k ničemu dobrá není. Díky ní utratím v lékárně nemalé peníze za iluzi, že mě vyléčí vitamíny, kapky, sirupy proti kašli a zázračné tablety roztodivných názvů, které rozpuštěné v horké vodě

8.3.2016 v 16:04 | Karma: 9,61 | Přečteno: 298x | Diskuse| Osobní

Zdenka Obrová

Požehnání nebo pohroma?

Za devatero horami a devatero řekami žil mladý muž se svým starým otcem. Jeho největším potěšením byla jízda na koni. Trávil s ním veškeré dny, vyjížděli za každého počasí.

2.3.2016 v 11:09 | Karma: 8,87 | Přečteno: 284x | Diskuse| Ostatní

Zdenka Obrová

Svět podle Kocourka

Sebrala jsem ho z ulice, kde pravidelně sedával uprostřed silnice se svou mourovatou sestrou a nevědomě čekali na smrt. Mohlo mi to ledacos napovědět o jeho povaze, ale nebrala jsem tyto signály vážně.

10.2.2016 v 11:00 | Karma: 12,81 | Přečteno: 321x | Diskuse| Osobní

Zdenka Obrová

Každá sedmá vlna...

Emmi a Leo jsou zpátky. O pár měsíců starší, o něco těžší ztrátou, kterou si navzájem způsobili, ale také prvoplánově rozhodnuti, vést si vlastní naplněné životy. Proč si tedy pořád píší?

15.1.2016 v 8:30 | Karma: 5,37 | Přečteno: 275x | Diskuse| Kultura

Zdenka Obrová

Ranní time management

Probouzím se ve čtvrt na sedm, potmě se snažím dojít do koupelny tak, abych nešlápla do nějaké louže, ne-li do něčeho horšího. Obleču se co možná nejrychleji, aby nepřibyla další... Nestihla jsem to.

14.1.2016 v 9:25 | Karma: 18,10 | Přečteno: 371x | Diskuse| Osobní

Zdenka Obrová

Stopy ve sněhu

Vznášel se a klesal, podle toho, kde se mu zalíbilo. Vozíval se v saních tažených soby, kterým dával sílu.

21.12.2015 v 14:40 | Karma: 5,61 | Přečteno: 115x | Osobní

Zdenka Obrová

Opustíš-li mne…

Stačil letmý pohled a věděla své. Zlobil se. Od té doby, co se po třech dnech na otočku vrátila domů, aby posléze zase na další dva dny odjela, jí dával najevo nespokojenost různými způsoby. Vešla do obýváku a on odešel jinam.

2.12.2015 v 10:40 | Karma: 12,36 | Přečteno: 564x | Osobní

Zdenka Obrová

Jak je důležité míti koule…

Metro Music Bar se včera kolem osmé hodiny pomalu zaplnil. Charitativní koncert na podporu nadace Petra Koukala přilákal diváky různých věkových skupin. Na pódiu to postupně rozjela tři hudební tělesa.

8.10.2015 v 16:03 | Karma: 6,98 | Přečteno: 425x | Kultura

Zdenka Obrová

Čas klanění…

Muž bez dvou prstů svíral ve zdeformované ruce červenou nákupní tašku s torzem Betléma. Ovečky bez pastýře se tísnily v krabici mezi odřezky dřeva. Dnes jich možná přibude, podle toho, kolik zbývá vyschlého dřeva. „Vždyť máme advent,“ šeptaly si mezi sebou a chroupaly zbytky pilin. „To nás večer určitě pustí ven,“ pokračovaly potichu, aby je starý řezbář nezaslechl. Neměl pro takové hovory pochopení. Pro něho byly jen statické postavy. Měly se způsobně pást a chovat dle neměnného a po dvě tisíciletí se opakujícího scénáře. A to bez mluvení.

19.12.2014 v 10:04 | Karma: 8,38 | Přečteno: 247x | Diskuse| Osobní

Zdenka Obrová

Jak dostat život na otěž…

„Jezděte to, co máte teď, ne to, co byste rádi měli!“ Dočetla odborný článek, zahleděla se ven a myšlenky se rozběhly po okolí. Přebrodily rozlitý potůček na zahradě a schovaly se do bezového houští. Ve vlhku se jim nelíbilo, tak se posléze vrátily, sedly si na parapet okna do koupelny a jako zmoklá kočka čekaly, až je zase pustí dovnitř. Autorem té věty mohl být i nějaký buddhistický nebo šaolinský mnich, pomyslela si. Jako by způsob jízdy a vzájemné komunikace odrážely lidské dovednosti a bytostné nastavení jezdce. Jako by místo sebepoznávacích kurzů, regresních terapií, rodinných konstelací, koučinku a dalších moderních metod byla výuka jezdectví přirozenou pozvánkou do hlubin duše.

15.12.2014 v 14:00 | Karma: 8,19 | Přečteno: 296x | Diskuse| Osobní

Zdenka Obrová

Parník se potápí, kapela hraje…

Podzim je obdobím ubývání. Podzim je smutný muž sčítající uplynulé ztráty. I ty letní jako by se domluvily a na podzim se vracely, protože vědí, že nastává vhodný čas na jejich odžívání. Není kam se schovat. Kocour se schoulil na můj klín a hřeje. A já někde z dálky slyším mužský hlas, hlas, který umí rozeznít a rozesnít. Listopadové listy ztrácí barevnost a leží odevzdaně na zemi. Holé větve žalují větru, veverky obcházejí své skrýše a kontrolují, co nashromáždily. Z ubývání je smutno všem.

26.11.2014 v 10:11 | Karma: 9,01 | Přečteno: 518x | Kultura

Zdenka Obrová

Zachraňte Williho…

Zachraňuji, tedy jsem, mohla bych si napsat na svou standardu, kdybych nějakou měla. Je to silnější než já. Kdesi jsem vyčetla, že pohnutky nemusí být výhradně ušlechtilé, že se za nimi může skrývat kde co. Třeba touha po naplnění recipročního altruizmu, jakože čekáme, že když my zachráníme někoho, někdo nebo něco následně zachrání nás. Důkazem, že to někdy i prvoplánově zafunguje, mohou být pohádky a povídky pro malé čtenáře.

21.10.2014 v 10:33 | Karma: 10,17 | Přečteno: 265x | Ostatní

Zdenka Obrová

Kostice a doba jedová…

Ženy mají mít velká prsa. Přestaň se hrbit, nemáš žádný prsa. Ta je má asi po tatínkovi. Zřejmě si dnes zapomněla prsa doma. A tak by se dalo dlouho a kreativně pokračovat. Doba žádá, abychom se líbily. V časopisech, na internetu a v růžových seriálech se pohybují buď ženy dokonalé, nebo jejich ploché protiklady. Na které straně barikády chcete stát Vy? Řečnická otázka, kdo by chtěl dobrovolně patřit k těm méně atraktivním. I když všichni dobře víme, že důležitý je obsah a ne vzhled! Jenže není úžasné být krásná a duchaplná?

14.10.2014 v 14:34 | Karma: 16,25 | Přečteno: 1099x | Osobní

Zdenka Obrová

A neskutečné se stalo skutkem…

Nenapadlo ji, že je někdy potká. A už vůbec ne, že je potká tady, tančící na hranách kovové konstrukce jako andělé na špičce jehly. Do anonymní šedi stavebních dělníků nejrůznějších profesí nezapadli. Nepatřili tam. Jejich štíhlé postavy se vznášely v nepravidelném rytmu plošin mezi nebem a zemí, většinu času trávili se zakloněnou hlavou a s očima obrácenýma k obloze. Pracovní postroje, přilby, slaňovací brzdy, lana, karabiny připomínaly spíše vybavení horolezců. Jenže místo bílých vrcholů osmitisícovek dobývali netečné vrcholy ocelových nosníků.

4.7.2014 v 9:02 | Karma: 8,23 | Přečteno: 485x | Diskuse| Ostatní

Zdenka Obrová

Jako by pravda byla vadou na kráse…

Nezapomenutelný text. Ta věta mi společně s melodií ulpěla na duši a skláním se před schopností básníka, vyjádřit tak dokonale a beze zbytku pocity člověka, co dávno překonal poledne a jehož kroky pomalu a neúprosně směřují k západu. V těžké dylanovce se snoubí dva mužské hlasy, z nichž jeden už nikdy naživo neuslyšíme. Podzim přinesl další smrt, kterou pokorně navlékám na šňůrku k ostatním korálkům ztrát.

21.11.2013 v 9:59 | Karma: 16,18 | Přečteno: 589x | Diskuse| Kultura

Zdenka Obrová

Tak jako v nebi…

S podzimem zavítal do našeho města i Severský filmový podzim. Odfoukal zbytky okrově a do hněda zabarveného listí a místo nich nabídl různé odstíny bílé a šedé. Pokryl zašedlou trávu našich vnitřních světů jinovatkou a rozezněl v každém divákovi rozdílné tóny.

19.11.2013 v 13:33 | Karma: 7,92 | Přečteno: 335x | Kultura

Zdenka Obrová

Rajtaraj, rajtaraj

Chtěli byste dostat něco jen tak? Zadarmo? Jako mimořádný dárek, až vánoce zmizí v šedi zmrzlých rán a do narozenin daleko? Zaposlouchejte se do zvuku šramlu! Cože to znamená? Ve slovníku spisovného jazyka českého jsem nalezla následující výklad, šramlem se nazývá někdejší smyčcový soubor s doprovodem tahací harmoniky a kytary (podle vídeňského kapelníka J. Schrammela). Takže původní šraml míval přívlastek vídeňský. Hudební těleso, se kterým Vás chci krátce seznámit, je šraml pražský.

30.10.2013 v 10:51 | Karma: 7,09 | Přečteno: 310x | Ostatní

Zdenka Obrová

O sumci jménem Single

Potkala jsem kamarádku, co žije na dalekém severu. Něco jako setkání po letech. Mimo jiného mi vysvětlila, že u nich ve Švédsku se rozlišuje mezi dvěma skupinami lidí, co žijí bez partnera. Status tzv. singles mají ti, co se rozhodli programově žít sami a potom je zde druhá skupina, která žádný status ani nemá, skupina těch, co jim zřejmě nic jiného nezbývá... Singles se vyznačují vysokou životní úrovní, nemusí se o nic dělit, nikomu se přizpůsobovat a užívají si života. Nesingels, tedy lidé, co jsou sami, ale sami být nechtějí, se trápí, někoho pořád hledají nebo už ani nehledají a následkem toho jsou poněkud zapšklí.

26.8.2013 v 11:10 | Karma: 9,65 | Přečteno: 842x | Ostatní

Zdenka Obrová

Když hubený, osamělý jezdec neúnavně tryská krajinou…

Vzpomínka na 29. ROČNÍK EVROPSKÉHO PONY EXPRESSu 2013, který se v pondělí 19.08.2013 přehnal Rašovem

22.8.2013 v 16:06 | Karma: 7,08 | Přečteno: 205x | Diskuse| Ostatní

Zdenka Obrová

Proč mám ráda Rosamundu…

Když se ve všední den blíží čtvrtá hodina a najdu si čas, usedám s hrnkem čaje do křesla a čekám na úvodní hudbu provázející nekonečný seriál o vztazích mezi mužem a ženou. Někdy stačí jen projít kolem obrazovky a hned ucítím narůžovělé plátky okvětních lístků lákajících do světa romantiky. Ani nemusím vlastnit křišťálovou kouli a vím, co bude následovat.

10.4.2013 v 12:06 | Karma: 19,68 | Přečteno: 864x | Osobní
  • Počet článků 76
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 774x
Kdyby tady někde byly,
dveře, co vždy v pravou chvíli,
otevřou se do pohádky,
to bychom se nezlobili...